Ročně realizuji přibližně 2000 m2 renovací v prostorech určených pro bydlení, s červotočem se však setkávám jen ve velmi omezeném měřítku. Většinou na 3-4 zakázkách do roka a to ve velmi starých domech, kde se dlouhá léta nebydlelo. Přesto je potřeba o tomto neduhu informovat, v měřítku renovací dubových či bukových podlah je tento poměr razantně nizký (odhadem tak u 1 z 20 zakázek), kdežto u podlah z měkkého dřeva je pravděpodobnost výskytu červotoče v neudržovaném domě téměř zaručena. Jedná-li se o původní deskové podlahy, které byly po většinu času zaklopeny další vrstvou (koberec, lino apod.), zkušenost mi říká, že na červotoče narazím vždy. U takto uzavřených podlah vznikají ideální podmínky pro jeho výskyt a pravidelně, když přijedu na renovaci takovýchto podlah, tak na něj alespoň v omezené míře narazím. Abych to však upřesnil není to jen otázkou nedostatečné izolace přízemních podlah, ale i podlahy v patře, kde nepůsobí spodní vlhkost. Ikdyž se na první pohled může zdát, že je podlaha bez napadení, skutečnost se projeví teprve až po odbroušení vrchní vrstvy. Broušení podlah v takovémto případě postrádá smysl a doporučuji je vyměnit. Rád vám pomohu posoudit stav podlah a provedu zkušební broušení, které případné napadení může odhalit.