Přestože Vám může chybět kus dřevěné podlahy ještě není důvod se s ní loučit a vytrhat ji. Nemalou výhodou celomasivních podlah je, že se dají poměrně snadno opravit a doplnit. V následujícím článku bych Vám rád ukázal, co vše je možné zachránit a do jakého stavu lze poškozenou podlahu opravit.

Na předchozích fotografiích můžete vidět dubovou mozaiku, jejíž část na podkladu téměř nedržela. Jednotlivé segmenty byly odstraněny, očištěny a znovu přilepeny k podkladu. 

Často se může zdát, že dřevěnou podlahu je lepší odstranit nebo Vás budou jiní lidé přesvědčovat, že už podlaha určitě nelze opravit. Několikrát se mi stalo, že mi dokonce zákazníci tvrdili, že je technici a obchodníci z podlahářských firem přesvědčovali, aby dřevěnou podlahu odstranili, protože nelze opravit. Dříve však než na takové rady dáte a podlahu odstraníte doporučuji se poradit s odborníkem v oblasti dřevěných podlah, jestli ji lze zachránit. Přeci jen dřevěná podlaha má životnost i stovky let a její hodnota časem neklesá. 

V některých případech nejde o poškození podlahy, ale třeba jen o doplnění. Zákazník odstranil původní dlažbu a chtěl chybějící část doplnit o novou mozaiku, v tomto případě jasanovou. Po odbroušení laku nebyl poznat barevnostní rozdíl mezi původní a novou podlahou.

Často se setkávám s doplňováním parket po vybourané příčce, v takovém případě na doplnění používám parkety podobného staří, aby barevnostní rozdíl byl co nejmenší. Pokaždé však není možné podlahu doplnit tak, aby vzor navazoval. Jednak napojení nemusí na sebe vždy sedět nebo jako v tomto případě jsou parkety kladeny zcela opačným směrem.

Jak už jsem se výše zmínil, i stará podlaha má poměrně vysokou hodnotu. Pokud není podlaha zásadně poškozená (vodou, plísní, červotočem apod.) lze ji buď renovovat, opravit nebo případně přeložit. Celomasivní dřevěné podlahy mají tu výhodu, že mají velmi silnou nášlapnou vrstvu (většinou 1cm) a jejich celková tloušťka bývá kromě vyjímek 2 cm. Nejedná se o žádné několika milimetrové nákližky, jejichž životnost se pohybuje přibližně kolem 10 let. U většiny masivních podlah se životnost dřeva pohybuje v řádu desítek až stovek let. Důkazem jsou tomu například prvorepublikové vily či zámky. A tím bych chtěl říct, že takové podlahy už mají často hodnotu historickou. Nelze však přehlédnout i tu stránku finanční. Ceny za nové parkety se pohybují přes tisíc korun, u palubek je to i dvojnásobek, o čtvercích netřeba diskutovat. Proč tedy vyhazovat staré dobrou podlahu za mnoho tisíc korun, když už ji máte doma a nahrazovat je novým typem podlahoviny, který často nedosahuje jejich kvalit?